Řepová polévka

Tentokrát se společně vrhneme na Řepovou polévku. K řepě jsem v podstatě nikdy neměla žádný vztah, jedla jsem ji donedávna naposledy ve školní jídelně před x lety a zaujala mě možná tak tím, že mi dokázala skvěle zabarvit pusu, a někdy nejen tu, ale i oblečení a všechno okolo. Pak jsem na řepu tak nějak úplně zapomněla, dokud mi Někdo minulý rok neuvařil řepovou polévku. V tu ránu mi došlo, jaká byla ignorace řepy z mé strany chyba.

Po nějaké době jsem se rozhodla, že si zkusím řepovou polévku udělat sama doma, ale první pokus se příliš nevydařil, polévka byla průměrná a rozhodně nezaujala. To mě ale neodradilo, na druhý pokus jsem se však rozhodla už neriskovat další recept z internetu a zapojila jsem vlastní fantazii a kreativitu. Výsledek mě překvapil, byla až nečekaně chutná. A od té doby jsem jich udělala několik a všechny se povedly. Ještě, než se do Řepové polévky pustíte, znovu připomínám .... řepa barví. Hodně barví. Extrémně moc barví. Buďte tedy opatrní, pokud nechcete, aby všechno ve vaší kuchyni bylo červené.

Budete tedy potřebovat: 

• Řepu, (překvapivě!), 2 průměrně velké
• Jablko (můžete nemusíte, stejně jako Zázvor)
• Šalotku
• Ocet, olivový olej
• Bobkový list, sůl, pepř a nějaké bylinky, ani nevím, co všechno tam dávám, máme jich hodně na zahradě a většinou se řídím podle vůně :-) takže hlavně v létě doporučuji ty čerstvé!
• Crème fraiche nebo bílý jogurt
• Kostku bujonu (hovězího), nebo ještě lépe pravý vývar

A jak ji vařím?

Řepu nakrájím na kostky a dám péct do trouby na 200 stupňu na cca 15 minut. Na olivovém oleji si zpěním cibulku (v exotické verzi spolu s ní zázvor) a přihodím upečenou řepu. V exotické verzi polévky spolu s řepou taktéž nakrájené jablko, Krátce restuji, přihodím bylinky, osolím a opepřím dle chuti, zaliji vývarem a přidám pár lžic octa (dle chuti).

Polévku vařím ještě asi 15 minut. Poté vyndám bobkový list a polévku rozmixuji. V případě Řepové polévky mám ráda mixovaní na hrubo, tedy že v polévce zůstanou malé kousky.

Podávám s bílým jogurtem, nebo zakysanou smetanou. S ní(m) rozhodně nešetřím, kombinace je to úžasná.

Oblíbila jsem si také pečené řepové lupínky a piju ráno řepovou šťávu,. Doby, kdy jsem o řepu ani nezavadila, jsou dávno pryč. Tak snad vám řepa zachutná tak, jako mně. Jo a má ještě jednu nespornou výhodu: je hrozně levná! :-)

Mini quiche z listového těsta

Často přemýšlím, co udělat k večeři, protože ačkoliv se to třeba nezdá, večeře je poměrně těžká disciplína. Přijdete po celém dni hladoví do kuchyně, ale jste už moc unavení na to vymýšlet nějaké složité jídlo. Navíc - na noc by se ani nic těžkého přeci konzumovat nemělo! A tak se, alespoň v mém případě často opakuje klasika 'chleba - zelenina - šunky - sýry..' a je to docela nuda. 

Nedávno jsem řešila zase ten stejný problém. V ledničce jsem si všimla listového těsta a nápad byl na světě! Zkusila jsem udělat malé zeleninové koláče. A jelikož se moc povedly, o recept, který jsem s malou inspirací na netu, sama vymyslela, se s Vámi podělím!

Na cca 8 košíčku padlo:

• 180 gramů listového těsta
• 50 gramů plátkového eidamu
• 1 vejce
• cca 60 ml smetany
• Slanina
• 1 bílá cibule
• 1 malá cuketka (nebo tak půlka velké)
• Olivový olej
• Pepř, sůl

Příprava:

Na pánvi jsem rozehřála olej a na něm osmahla na kolečka pokrájenou cibuli. Až trochu zhnědla, přihodila jsem na kostičky pokrájenou slaninu a cuketu na plátky. Chvíli jsem vše restovala a následně přemístila do velké mísy.

Do té jsem zároveň přilila smetanu, rozšlehané vejce a přidala nakrájený sýr, osolila, opepřila a ´

promíchala.

Listové těsto jsem si vyválela na lehce pomoučněné ploše na tenký plát. Pomocí hrnku o průměru cca 9 cm jsem vykrojila z těsta kola. Ta jsem přenesla do formy na muffiny. Prsty jsem je přitlačila ke stěnám. 

Směs jsem nabírala lžící a postupně jí naplnila všechny košíčky. Dala jsem je péct do pořádně rozehřáté trouby na 180 stupňů na asi 20 minut, dokud na povrchu mírně nezhnědly. Z formy šly quiche vyndat téměř samy. Podávat se dají jak teplé, tak za studena. 

Francouzská Cibulačka

Francouzská cibulačka je jedna z mých nejoblíbenějších polévek. Kdykoliv ji někde jen ucítím, musím ji mít. Dlouho jsem odkládala její vaření - a to byla velká chyba! Hned moje první francouzská cibulačka byla snad dokonalá! O recept na ni se tedy s Vámi musím podělit!

Takže co budete na tuhle úžasnou polévku potřebovat?

• Cca 5 cibulí, jedna může být červená, ale já neměla a nevadilo to
• Litr zeleninového vývaru
• Sůl, pepř, cukr
• Olivový olej
• Balzamikový ocet
• Máslo
• Bíle víno
• Trochu hladké mouky
• Bylinky: tymián, bobkový list, rozmarýn, cokoliv, co máte třeba na zahrádce a hodí se to do polévky
• Bagetu a sýr na zapečení

A jak na to?

Příprava je trochu náročnější na čas, restování cibule chce trpělivost. Čím déle budete cibuli restovat, tím tmavší budete mít polévku. A Francouzská Cibulačka má být pořádně hnědá! :-) Jak jsem tedy již psala, cibuli, kterou si oloupete  a nakrájíte na půlkolečka, přibližně hodinu restujte na másle a troše olivového oleje v tlustostěnném hrnci, za občasného míchání, aby se vám moc nepřipálila. Že se trochu přichytí vůbec nevadí, ba naopak. Poté posypejte cukrem a nechte zkaramelizovat. Vlijte víno, tak decku a asi tak lžíci balzamikového octa. Počkejte, až se vyvaří a nalijte na cibuli ještě trochu vína. Pak cibuli posypejte hladkou moukou a zase chvíli restujte. Následně vzniklou jíšku zalijte zeleninovým vývarem a pořádně rozmíchejte. Teď už stačí jen dle chuti dosolit, opepřit, přihodit bylinky a čekat. Vařte ještě alespoň čtvrt hodinky.

Polévku servírujte s bagetkou, kterou zapečte v troubě se sýrem. Já měla doma jen eidam a bylo to dobré. Zároveň ještě do talíře přihoďte pár čerstvých bylinek. Nejen pro krásný efekt, ale hlavně pro tu vůni. A je hotovo. :-)

Francouzská Cibulačka se stala mou nejoblíbenější polévkou a budu jí asi dělat dost často. Tak ji taky zkuste! :-)